Isidorsteig - B/C

Převýšení: 470 m / Délka: 750 m
Nástup: 45 min / Doba: 2 h
Hodnocení: 3/5

https://alpskyvudce.cz/ferrata/Gr%C3%BCnstein_Klettersteig_mit_Var_Isidor

Nejedná se sice o nijak záludnou nebo technicky náročnou ferratu, její délka ale může leckoho překvapit. Isidorsteig jsem zařadil do regionu Salcburska, ale jedná se o německou ferratu na okraji národního parku Berchtesgaden, o kterém na webu také naleznete samostatný článek. Kapacita parkoviště u jezera Königssee se zdá být téměř nekonečná a cena za celodenní parkování je přijatelná.

Samotná ferrata se od výchozího bodu nachází hodinu cesty a příjemná zrovna není. Posledních dvacet minut se jedná o poměrně strmý kopec, který pořádně zahřeje ještě před prvním cvaknutím. Za slunečných dnů doporučuji minimálně 1,5 litru vody pro každého.

Ze začátku si můžete vybrat hned ze tří variant, přičemž hlavní volba se dělí mezi Isidorsteig a náročnější Servus Stef D/E. S Janou jsme si vybrali lehčí variantu a bylo to příjemné a nenáročné lezení. Kdyby ferrata končila u lanového mostu, nebál bych se sem vzít i děti.

Sekce D/E budila na pohled respekt, ale viděl jsem celou bandu postarších lezců, kteří se tudy vydali a zvládli to, takže to asi zase tak hrozné nebude. Lanový most spojuje obě ferraty do jedné a pokračujete dál. Čeká vás poměrně nudný přechod, který vám vynahradí alespoň výhledy do okolí a na Watzmann (2713 m).

Poté si opět na chvíli zalezete v takovém traverzu obtížnosti B/C a lezení jakoby skončilo. Otevřou se vám výhledy i na druhou stranu směrem na městečko Berchtesgaden. Žádná velká přírodní podívaná to není, ale i tak je to fajn.

Bohužel ferrata je po téměř celý den na slunci a v tuto chvíli by už mohla některým docházet voda. Tak si vše nevypijte hned u prvního křížku, čeká vás totiž ještě skoro hodina šlapání do kopce podél lana v obtížnosti A, což je tedy velká otrava. Před koncem se ferrata rozdělí a ti zdatnější si mohou dát výrazně náročnější sekcí obtížnosti D/E. Nás v tuto chvíli zcela bez vody tato myšlenka ani nenapadla.

Na vrcholu jsme se ani nekochali a šli rovnou na horskou chatku Grünsteinhütte si dát něco vychlazeného. Spritz byl nakonec to nejlepší z celého výletu. Na místě si ještě můžete užít výhledy na Watzmann a pak už jen sestoupit dolů po poměrně dlouhé a kluzké cestě zpět k autu.