Elferkofel - C (D/E)

18.08.2025


V tomto článku budou shrnuty dvě nádherné ferraty, které se nachází v ještě pozoruhodnějším skalním městě ve výšce kolem 2400 m. U té první, náročnější s názvem Elfer Nordwand, která je obtížnosti D s velmi krátkým D/E úsekem si budete připadat jako v Dolomitech. U druhé s názvem Elferkogel vás čeká lezení po horských hřebenech s nádhernými výhledy. Jedná se o poměrně jednoduché C a za dobrého počasí v létě vcelku vytížené.

Jako první je nutné zmínit samotnou cestu k ferratě, kdy vám poradím, jak si ušetřit trochu sil a pár výškových metrů. K samotné ferratě je potřeba vyšlápnout minimálně 550 m převýšení za přibližně dvě hodiny. Ale dopředu vám musím říct, že to za to doopravdy stojí! 

Pokud se rozhodnete vystoupat na Elferkogel (2505 m) náročnější, a podstatně méně frekventovanou feratou obtížnosti D, je potřeba u rozcestníku odbočit vpravo (47.0911450N, 11.3190611E). Značení vede přímo do kopce, ale během letních měsíců bych spíše doporučil možná o něco více nebezpečnou, ale zato nádhernou a fotogenickou stezku vedoucí podél skalních stěn a věží. Díky ní si navíc ušetříte zhruba 50 m převýšení, což se vyplatí. Někdo, kdo leze ferraty obtížnosti D by měl zvládnout jít po cestě podél svahu, hádám…

Aby toho nebylo málo, poslední metry před nástupem je potřeba opravdu lézt po skále bez jakéhokoli jištění. Jedná se o zhruba 10 m nenáročného lezení, ale i přesto si dávejte pozor. Po překonání, za rohem na vás už konečně čeká vysněná ferrata.

Začátek je vcelku snadný a zábavný, ale opakovaně se střídají úseky, které se musí přecházet bez jištění. Po přibližně 20 minutách dolezete až k velké skalní průrvě, kterou následně vede zbytek trasy. Nachází se zde mnoho ostrých kramlí, a po celou dobu jsem si připadal, jako bych lezl někde v Dolomitech. Pasáž obtížnosti D mi přišla sice náročnější, ale zábavnější než těsný D/E úsek v malé skalní průrvě, který jsem obešel.

Poté se ocitnete v městečku skalních věží, po kterých můžete chodit, jak se vám zlíbí. Chvíli jsem si nebyl jistý, kudy vlastně mám jít. Finální pasáž obtížnosti C byla podle mě neobtížnější, nemyslím ale nahoru, spíš směrem dolů. Z vrcholu totiž jiná cesta nevede. Následně vás čeká nejištěný průchod přes skalní město, kde doslova přeskakujete ze skály na skálu, což mi přišlo opravdu šílené. Nakonec se po chvíli slézání dostanete před vrchol Elferkogel, a tedy i dlouhou hřebenovou ferratu.

Pro začátečníky je to naprosto ideální lezecká obtížnost a i exponovanost je optimální. Pokád má někdo spíše psychický blok, zvládne ji také, ale úplně zadarmo to nebude. Ferratu bych doporučil lézt spíše z tohoto směru: 47.0843217N, 11.3142131E. Vzhledem k tomu, že jde o oblíbenou a poměrně frekventovanou trasu, téměř jistě po cestě potkáte další lezce.

Já jsem přibližně v polovině cesty sestoupil a poté se po žluté turistické trase vydal zpět a kochal se naprosto excelentními výhledy na vrcholy Ilmspitze (2692 m), Kirdachspitze (2840 m) a Hammerspitze (2641 m). Výlet bych doporučil i nelezcům. Do skalního města a na vrchol Östicher Elferturm (2499 m) se dostanete i bez ferratového vybavení.


Okružní trasa od lanovky přes neznačenou nástupovou cestu k ferratě.