Fernau - D
Převýšení: 200 m / Délka: 320 m
Nástup: 10 min / Doba: 1 h
Hodnocení: 5/5
Pokud bych měl za tento rok doporučit jen jednu jedinou ferratu, tak by volba padla právě na Fernau s obtížností D. Dlouho mě totiž lezení nebavilo tolik, jako právě tady.
Obtížnost lezení bych rozhodně neoznačil jako D, a skoro ani jako C/D. Většinu času lezete Céčko, přičemž náročnější úseky jsou dlouhé jen pár metrů a bez problému zvládnutelné. Možná si tedy kladete otázku, proč mě vlastně tahle ferrata tolik bavila, když byla vlastně docela jednoduchá?
Jedním slovem: rozmanitost. Začátek byl ve znamení silového lezení po holé skalní stěně bez kramlí. Následovalo traverzování kolem výběžků ostrých skal, průlez mezi těsnými balvany, kde jsem s batohem na zádech málem uvízl (a to nejsem žádný cvalda, haha), a pak zničehonic ve výšce větší než 100 metrů velmi exponované úseky doplněné nádhernými výhledy na okolí.
Jak se dá očekávat, v nejexponovanějších sekcích se nachází také nejnáročnější pasáže celé ferraty. Každých pár desítek metrů přináší něco nového a jiného. Samotná skála je úplně jiná než ty, po kterých obvykle lezu. Nevím přesně proč, ale tahle ferrata mě velmi zaujala už po prvních pár metrech a nadšení mi vydrželo až do konce. Už dlouho mě lezení nebavilo tak moc, jako právě tady – a to přesto, že celá ferrata je vlastně vcelku jednoduchá.
K vrcholu Egesengrat (2631m) si musíte ještě pár výškových metrů dojít. Odměnou za brzké vstávání bylo focení s místními ovcemi, což byla vážně paráda a výhledy na okolí, které jsou za dobrého počasí perfektní. Kromě toho je v okolí mnoho dalších možností, jak se zabavit – třeba pokračovat lanovkou až nahoru a poté si vyšlápnout finálních 150m na vrchol Schaufelspitze (3332m). Peněženka bude ochuzena o skoro 40 eur za lanovku, tak ať to stojí za to.
Okružní trasa od lanovky přes ferratu na vrchol Egensengrat (2631m).