Pforzheimer Hütte

Převýšení: 800 m / Délka: 7 km / Doba: 3 h
Návštěvnost: 1/5 / Hodnocení: 4/5 

Oblast podél Kühtai High Alpine Road patří mezi turisticky jen slabě navštěvované kouty Rakouska, a to přesto, že začátek této vysokohorské silnice leží pouhých 10 kilometrů od Innsbrucku. Během pár minut se krajina rychle promění ve vysokohorskou, plnou luk, kopcovatých plání a dobytka se pasoucího na svazích. 

Kontrast oproti přelidněným alpským destinacím je znatelný. Výjimkou je horská vesnička Kühtai, která je známá jako lyžařské centrum, ale mimo zimní sezónu tu panuje klid alespoň za deštivého počasí. Při průjezdu horskou krajinou se vám na silnici nejednou objeví stádo krav a vy prostě musíte počkat, dokud se nerozhodnou odejít.

Parkování je v oblasti poměrně omezené a drahé. Ve vesničce Sankt Sigmund im Sellrain najdete parkoviště se dvěma možnostmi. 1 den za 8 eur nebo 10 dní za 20 eur. Platba kartou je možná. V druhé polovině srpna bylo parkoviště tak ze 70 % prázdné.

Cesta na chatu dle map zabere 3,5 hodiny, já jsem to stihl za méně než 2,5 hodiny s velkým a těžkým batohem na zádech, a to jsem se ještě několikrát zastavoval kvůli focení. Cesta samotná je možná ten největší zážitek celého výletu, nespěchejte. 

Po téměř celou dobu se procházíte přímo po svazích plných krav, desítek koní a koz, které pobíhají kolem vás zcela na volno. Přišel jsem si tu jak na safari. V dopoledních hodinách tu uvidíte pastevce sledující své stádo dalekohledy ze svahu.

Někdy vám zvířata cestu dokonce zablokují úplně. Podél stezky se na jednotlivých úsecích nacházejí brány oddělující pastviny a zvířata dobře vědí, odkud jejich majitelé v určitou hodinu přijíždějí. Nezbývá vám, než je trochu poplácat po hřbetě, počkat, až vám postupně uvolní cestu a následně branku otevřít. Po celou cestu jdete podél říčky v údolí Gleirschtal, dokud konečně neuvidíte váš cíl.

Horská chata je moc pěkná a pivo po dlouhém výšlapu vždy bodne. V den mé návštěvy byla chata z poloviny prázdná, nejspíš proto, že na následující dny bylo předpovězeno výrazné zhoršení počasí.

Vyrazil jsem tedy ještě ten den na cestu dál do průsmyku Gleirsjoch (2751 m). Na Google Maps jsem odtud viděl nádherné záběry z podzimu, v létě ale musím přiznat, že to zase tak úžasné nebylo. Oblast je velmi kamenitá, plná suti, po cestě lze narazit na stáda ovcí. Vyšplhal jsem nahoru za hodinu, chvíli se kochal a zase seběhl zpátky. Sviště jsem slyšel, ale neviděl. To se mi na takovýchto místech moc často nestává.

Jedna věc za kterou bych chatě hvězdičku ubral, je bohužel jídlo. Hlavní večerní chod dva gumové vepřové plátky s kousky vařené mrkve, bramborem a sýrovou omáčkou, to mě moc nepřesvědčilo. Na gastronomické zážitky se na horské chaty nechodí, ale za 45 eur se snídaní by člověk přece jen čekal trochu víc.